Vyvíjí tým Terezy Pařilové z České republiky
DYS-TE-XIA
Asistivní technologie pro dyslektiky

Dyslexie

Dyslexie je kognitivní anamnéza (MKN-10) postihující 5–20 % celosvětové populace. Vyskytuje se nezávisle na věku, pohlaví a národnosti.

Dyslexie se projevuje obtížemi při čtení – splýváním vizuálně podobných písmen, jejich překrýváním a rotováním. Neurobiologicky se jedná o asynchronní komunikaci informací, kterou mezi levou a pravou hemisférou zajišťuje corpus callosum. S transportem vizuální informace (textu) souvisí i fonologická složka, proto je kriticky důležité studovat dyslexii jak z neurobiologického (medicínského) hlediska, tak z hlediska lingvistického – řešení vhodné asistivní technologie bude rozdílné pro fonetické a antifonetické jazyky.

Mimo jiné pro svou komplexnost a individuální symptomatologii je obtížné hledat uspokojivé řešení. Náš projekt DysTexia se jako první na světě snaží adaptovat na tuto individualitu a vyřešit alespoň do značné míry potíže, se kterými se uživatelé s dyslexií potýkají.

V současné době se náš výzkum zaměřuje na potřeby především žáků ZŠ a SŠ, kteří přístup k psaným informacím výrazně potřebují pro svůj další mentální, společenský a edukativní rozvoj, protože jedinci se specifickými poruchami učení (dys-) jsou výrazně inteligentními osobnostmi, často však pro svou diagnózu nemají možnost plného využití svých možností.

Případová studie, kterou jsme provedli ve spolupráci s vysokoškolskými studenty s diagnózou dyslexie, potvrzuje, že naše hypotéza a směr výzkumu odpovídají potřebám dyslektiků. Pro přesný a plnohodnotný návrh asistivní technologie a její zavedení do praxe je však potřeba dalších kroků, a především pak spolupráce jedinců s dyslexií, kteří jsou cílovými uživateli naší vyvíjené služby.